Takové „normální“ odpoledne

Jak Nebe přišlo na Náměstí 17.listopadu v Příbrami

Minulý čtvrtek navečer jsem měla úžasný telefonát se svou dcerou Dančou (14 let) Odpoledne odešla hlídat svou sestřenici a bratrance a semlelo se u toho tolik dobrého, že se o to s vámi musíme podělit :-).

Danča s Noemi (8 let) se dohodly, že půjdou to odpoledne ven do města „hledat poklady“. Napsaly si nějaké mapky a vyrazily. Potkaly několik na první pohled nemocných, špatně chodících lidí, kterým nabídli modlitbu za uzdravení, někteří odmítli, ale měly možnost se za několik lidí modlit.

Na náměstí objevily paní v červené bundě a tričku, která tam byla s miminkem v červeném tričku a čepečku. To byl jejich společný poklad!! Obě měly na mapě červené oblečení a navíc rodinné (manželské) problémy. Dodaly si odvahy a šly za tou paní. Když jí řekly, o co jde, paní byla moc překvapená a potvrdila, že je to všechno pravda a dovolila holkám, aby se za ni modlily. Potom si ještě dlouho povídaly, holky pozvaly tu paní do sboru na nedělní shromáždění a dostaly od ní telefonní kontakt. Ta paní byla po tom rozhovoru úplně rozzářená a domluvily se, že se určitě přijde podívat do sboru.

Cestou z náměstí oslovily ještě několik lidí a opět měly příležitost modlit se za jednu starší paní. Celkem se ten den setkaly asi s osmi lidmi.

Domů běžely už skoro pozdě, ale povzbuzené z toho, jaké dobrodružství s Bohem to odpoledne zažily a že mohly být u toho, jak to, co je připravené v nebi, přicházelo na zem. Byly toho tak plné, že nelenily a hned mi volaly, poslaly to dál. A je vidět, že chtějí víc!!

Radujeme se z toho, že takových setkání s Boží dobrotou přibývá a také z každého, kdo Bohu umožní, aby se to mohlo dít i skrz něj a pak to sdílí s ostatními. V tom je totiž potenciál, aby se taková setkání děla znovu a znovu.

Magda Humlová, KCP

  • 18. červen 2015